Vaření piva mě začalo velice bavit a vzhledem k tomu že jsem, dalo by se říci, "pěstitel všeho možného" jsem si řekl, proč nezkusit i vlastní chmel, když pivo už vlastní mám. Na zahradě mám vysokou zeď orientovanou na jiho-západ a bylo mi tedy hned jasné k čemu vlastně bude sloužit. Jediný "problém" který jsem musel řešit je ten, že přímo u stěny je vyzděný základ, tudíž jsem se z tohoto a dalších důvodů rozhodl pro pěstování v 60l květináči na jednu rostlinu, což by měla být dostatečná velikost.

    První rok jsem sazenice pořídil přímo v Žatci na statku ve Stekníku, více na www.chizatec.cz/chmelova_sadba.htm za cca 30 korun/kus. Pan Miroslav Brynda byl velice ochotný a k sazenicím mi dal i plno rad typu jaký substrát zvolit, jak zasadit a jak se vlastně o rostlinu starat.

    Byl mi doporučen substrát RKS II, který je vhodný pro rostliny vyžadující težší typ substrátu s vyšší koncentrací živin. Je možné ho promíchat např. s koňským hnojem pro zvýšení obsahu živin. Při sázení volně do země je ideální tímto substrátem vyplnit díru o hloubce a šířce 30 centimetrů a vsadit chmelovou "babku". Ze středu babky by měly vyčnívat tzv. růstové pupeny a sázíme tak, aby pupeny směřovaly vzhůru a byly cca 10 cm pod zemí. Po zasazení prolít 10 litry vody.

    V tomto stavu zůstává chmelová sadba až do měsíce března/dubna kdy se stoupající teplotou začínají narůstat nové kořeny a pokračuje růst pupenů.

    V horkém letním počasí je nutno chmel dostatečně zalévat, a to zvláště v období intenzivního růstu- červen, červenec. Půda však musí být dobře odvodněná a nesmí zůstat delší dobu podmáčená. Ze škudců hledáme zejména mšici a svilušku chmelovou a lakonosce libečkovho. První dva můžeme eliminovat za pomocí biopredátorů, na lakonosce je nutné použití chemické ošetření.

    Chmel sklízíme v období od poloviny měsíce sprna do poloviny září. Šištice otrháme, ale zbytek rostliny ponecháme- dojde ke stažení živin do kořene. Teprve po uvadnutí a odumření šlahouny odstraníme.

    Šištice obsahují kolem 80% vody a musíme je vhodně zpracovat. Při sušení je nutno dosáhnout vlhkosti 7-10%. Při menší se chmel drolí a při větší se může zapařit. Další možností je chmel zamrazit. Chmel se snažíme uchovávat v co možná nejstálejším tmavém prostředí bez přístupu vzduchu!

 

    Bohužel během první zimy mi nejspíš chmelové babky zmrzly. Proto jsem do dalšího roku (2012) pořídil babky další. Ne pouze české odrůdy- Žatecký poloranný červeňák, ale i odrůdy zahraniční- Hallertauer, Fuggle, Cascade, Challenger, Pearle, East Kent Goldings a Williamette. EKG bohužel na jaře neprojevila známky života.

 Tadytomas