Stáčení a ležení

Kdy stáčet?

    Tak pivo už nám kvasí, nezáleží jestli spodně či svrchně, a my pomalu myslíme na stáčení. Jenže kdy je ta správná doba stočit? Existují dvě možnosti.

První,

    a z mého pohledu určitě horší varianta je nechat pivo prokvasit úplně a pro sekundární fermentaci přidat další kvasný cukr, tzv. pivo surogovat. Cukr se dá použít klasický krystal, ale je daleko lepší použít dextrózu, či ještě lépe maltózu- cukr sladový. Dávkování je 3g/0,5l piva. Pivo takto surogované a nalahvované tento dodaný cukr ještě prokvasí a dostatečně se nasytí CO₂.  Při tomto způsobu však může zůstat pivo trochu nasládlé a zvyšuje se jeho obsah alkoholu, cca o 0,2%.

Druhá,

    daleko lepší varianta je stočit při určité hodnotě zbytkového cukru. Všeobecně se udává, že optimum je mezi 4 až 5% zbytkového cukru, což odpovídá zhruba údajům 1016 až 1020 na hustoměru. My stáčíme při hodnotě 4,8% cukru, kterou jsme vypozorovali jako optimální. Když stočíme pivo moc brzy, dochází k jeho přesycení a může lahev natlakovat tak, až praskne, nebo vyletí víčko. Při stočení pozdě, nemá pivo "sílu" se dostatečně natlakovat a je téměř bez CO₂.  Nevýhodou tohoto postupu je, že kvasící pivo se musí hlídat a pravidelně proměřovat sacharometrem/hustoměrem abychom tuto hodnotu jak se říká neprošvihli.

Do čeho stáčet?

• Ideální možností jsou samozřejmě lahve od piva, je ale nutností vlastnit zátkovačku. Ovšem při plnění větších várek to může být trochu zdlouhavé a vyčerpávající.
• Další a velice oblíbenou možností jsou PET lahve o různých objemech. Je ale nezbytné, aby byly pouze od neslazených vod nebo minerálek. Obaly od slazených vod, aťt jsou vymyté sebelíp dodají pivu nepříjemnou pachuť.
• Další, námi velice oblíbený obal jsou 5l soudky. Ty lze buďto koupit samostatně, nebo koupit v obchodě plné, odpít a následně znovu naplnit vlastním. POZOR! ne všechny soudky jsou vhodné pro nové naplnění, jinde je nutnost vyměnit zátku.
   
• A samozřejmě nesmíme zapomenout na sudy. Ale přece jenom plnění do sudů a čepování z nich již vyžaduje určité technologické vybavení. 

Při jaké teplotě provádět sekundární fermentaci/ ležení? 

    Zde se teploty liší podle toho, jestli jsme kvasili spodně, či svrchně a také podle toho jestli jsme použili kvasnice tekuté, či sušené. Jak u spodního, tak u svrchního kvašení se doporučuje pivo nechat po stočení do lahví pár dní (3-5), při které kvasilo. V tomto období se pivo nejvíce sytí CO₂ a dokvašuje. Po uplynutí této doby je vhodné pivo přemístit do chladnějšího prostředí.

• U piv svrchně kvašených se doporučuje pivo po oněch několika dnech dát do prostředí ideálně o teplotě 10 až 15 °C a nechat ležet alespoň 3 týdny (záleží na druhu piva a kvasnic).
• U piv spodně kvašených (sušenými kvasnicemi) je ideální pivo přemístit do teploty 0 až 4 °C a nechat ležet alespoň měsíc (záleží na druhu piva a kvasnic). Máme ale vyzkoušeno, že při ležení v teplotách stejných jako při hlavním kvašení dostaneme dobré pivo. 
  pozn. vyzkoušeno na světlém ležáku, kvasnice W 34/70 a S-23, kvašení i ležení ve 12 °C.
• U piv spodně kvašených (pivovarskými kvasnicemi) je víceméně nezbytné pivo přemístit do teploty 0 až 4 °C, jinak riskujeme jeho zkažení. 

A co nyní?

    Pivo máme uleželé, vychlazené tak přeji dobrou chuť. "Dej Bůh štěstí"

Tadytomas